|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Pedodiverzita vybraných ekotonů na přechodu lesní porost - palouk na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny
Bydžovský, Radek
Ekotony a jejich prostředí jsou často uváděny jako území výrazné diverzity, které podmiňuje interakce sousedících ekosystémů. Projevy odlišnosti společenství ekotonu se dají pozorovat například v druhovém složení flóry a fauny. Tato bakalářská práce však zkoumá charakter půdního prostředí tohoto ekosystému a porovnává jej s prostředím lesa a louky. Hodnocenými parametry půdní diverzity jsou půdní reakce aktivní a potenciální výměnná, aktivita enzymu půdní katalázy a obsah prvků C, N, S s případným zjištěním obsahu karbonátů. Vyhodnocení těchto půdních charakteristik proběhlo na území třech vybraných lokalit. Výrazná dynamika prostředí ekotonu byla potvrzena v případě půdní reakce. Kataláza vykazovala rovněž odlišné míry aktivity v prostoru ekotonu. Obdobné zjištění bylo potvrzené v případě analyzovaných prvků C, N a S. Na základě hodnocených parametrů se území ekotonu projevuje odlišným charakterem půdního prostředí. Charakter a míra projevu jsou však velmi úzce spojeny s prostředím a vlastnostmi jednotlivých stanovišť.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
|
|
Interakce mezi vybranými fyzikálními a chemickými půdními vlastnostmi v krajinném měřítku: detailní studie lokality Rudice na základě cíleného postižení prostorové heterogenity půdy v krajině
Vichta, Tomáš
V této bakalářské práci jsou hodnoceny vybrané interagující fyzikální a chemické vlastnosti půd dvou základních ekosystémů (lesní ekosystém a ekosystém trvalého travního porostu) a jejich ekotonu. Konkrétně, ze zjišťovaných půdních vlastností, byla stanovena půdní reakce aktivní, půdní reakce potenciální výměnná, uhlík oxidovatelný, celkový dusík, maximální kapilární vodní kapacita a minimální vzdušná kapacita. Pro průzkum byla zvolena heterogenní výzkumná plocha Rudice na ŠLP Ml Křtiny, oblast Drahanská vrchovina. V práci byla využita získaná data z jara 2016 (duben), která byla poté srovnána s daty z podzimu 2016 (říjen), přičemž i následně mezi sebou, a to z fyzikálně-chemického hlediska. Bylo zjištěno, že mezi některými půdními vlastnostmi došlo ke změně hodnot v rámci dvou vzorkovacích termínů a také bylo prokázáno i určitých korelačních vztahů mezi vybranými půdními vlastnostmi v ekosystému TTP.
|
|
|
Strom a půda: studium horizontální hloubky dosahu vlivu stromu z pohledu biochemie
Colledani, Pavel
Obhajovaná bakalářská práce se zabývá arboristicky velmi moderní tématikou - půdní biochemií. Z širokého spektra analýz půdní biochemie si autor zvolil měření obsahů dvou nejběžnějších půdních aminokyselin, kyseliny asparagové a kyseliny glutamové a jejich obsahy měřil v povrchovém organominerálním humózním A-horizontu, hloubka 5 cm. Základní řešenou hypotézou byla možnost stejných závěrů pro obě studované aminokyseliny, tj. nalezení sjednocujícího parametru mezoklimatu stanoviště. Získané laboratorní výsledky toto prokázaly pro studijní plochu s nadprůměrnými srážkami, kdy bylo konstatováno, že pro obě studované aminokyseliny shodně platí, že není-li stanovištně limitujícím nedostatek vody, pak obsahy těchto důležitých organických látek v půdě odpovídají nárůstu teplot na stanovišti, který se projevuje na získaných hodnotách jejich obsahů jak přímo, tak nepřímo. Vzhledem k tomu, že stromy rostoucí mimo les dnes nacházíme na člověkem změněných půdách s obecně nízkým obsahem organické hmoty, jsou to právě organické látky, které výrazně určují úrodnost těchto půd. Je proto důležité konstatovat, že tato studie má díky své těsné vazbě na půdní organickou hmotu a mezoklima stanoviště aktuální význam, přičemž získané výsledky dávají optimistický předpoklad pro pokračování a tím i zobecnění získaných poznatků pro jejich využití v oboru arboristika.
|
|
|
Půdní oxidovatelný uhlík a stanovení poměru huminových kyselin a fulvokyselin vybraných studijních ploch (les, ekoton, orná půda louka/pastvina)
Sochor, Lukáš
Cílem této bakalářské práce bylo porovnání množství, kvality a sezónní dynamiky oxidovatelného uhlíku a poměru huminových kyselin a fulvokyselin na vybraných studijních plochách: les, ekoton, orná půda a trvalý travní porost. Půdní vzorky byly odebírány a následně laboratorně analyzovány v měsíčních intervalech po dobu vegetační sezóny roku 2015, na pěti vybraných lokalitách, v transektu o celkové délce 30 m a to v ekotonu, v lese a v trvalém travním porostu (v jednom případně na orné půdě). Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny z hlediska sezónní dynamiky procentického obsahu organických látek (Cox) v půdě a jejich kvalitě poměru huminovych kyselin k fulvokyselinám (HK:FK), vlivu mezoklimatu na množství a kvalitu organické hmoty v půdě. Více oxidovatelného uhlíku bylo v obou horizontech (A-5cm, B-40cm) v lese. Ekotonový efekt se výrazně projevil pouze na nejstudenější ploše (Proklest). Na nejteplejší ploše se ekotonový efekt projeví jako pokračování vývoje zemědělské půdy a na ploše nejvlhčí jako pokračování vývoje lesní půdy. Na nejsušší ploše se systematicky neprojevil vůbec.
|
|
|
"The Living Landscape" projekt - česká perspektiva
VEBER, Tomáš
Diplomová práce se zabývá fenoménem ekologického využití ekotonu humen, specifického jevu ve venkovském prostoru České republiky, přičemž se zaměřuje jednak synchronně, jednak diachronně. Teoreticky, na základě odborné literatury, pojednává dané téma nejprve jako jev o sobě, následně se zaměřuje na popis příležitostí, kterých je možné v souvislosti s udržením nebo revitalizací tohoto ekotonu využít, nebo je opětovně získat, a to jak v dimenzi ekologicko-environmentalistické, tak v dimenzi sociálně-etnografické.
|
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
host ::
RSS.